close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
....."Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná..." (Kaz 3:22)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

11-03-2007 Rodinná neděle

28. března 2007 v 4:45 |  Kázání
Píseň :
"Hospodine, králů Králi, nepomine sláva Tvá.
Stále plyne mezi námi, cíl nemine - láska Tvá.
Ty jsi náš svatý Pán, Otec - Syn - Svatý Duch.
Ty jsi náš mocný Král, náš věčný Bůh."
Ú v o d : S dětmi = Kdo chcete spolupracovat - pojďte sem ke mně dopředu !! Sedněte si do prvních řad. A pracujte a zpívejte se mnou. Podle toho to poznám a budu se na vás obracet. Ti, kdo zůstanou vzadu, budou jenom diváci…

K á z á n í :
1) Budeme dnes víc než jindy zpívat - neboť písně nás spojují. Děti se je učí a vy, dospělí, je také dobře znáte. Některé již velmi dlouho, jiné jsou skutečně nové - ale spojují nás. Písně jsou MODLTBY = Nezpíváme si je tedy jenom sami pro sebe, zpíváme je Pánu Bohu !
2) Dnes znovu o odpuštění - je to nesmírně důležitá věc. Stačí si uvědomit, že je to to, co všichni potřebujeme. Že bez milosti a odpuštění nemáme naději. Nemůžeme žít dobře ani být šťastní, svobodní, natož blažení…
3) Rozdělení do teamů + vyberte si pomocníky z dospělých !!!
4) Rozdat - kartičky, tužky,
5) Rozdat Bible - těm, kdo o ně budou mít zájem…
6) A jdeme na to : ÚKOL : Najít v Bibli příběhy, které budu vyprávět a zapsat, knihu, kapitolu a verše, kde jsou na kartičku. Já to říkat nebudu. Mám však přece jenom pro vás NÁPOVĚDU :
7) Pověsit papíry !!!
8) Další úkol: Vyberte si jednoho KRESLÍŘE, který bude malovat vše, co budu vyprávět.
9) Třetí úkol: Jeden z vás bude "na stráži" - dobrý pamatovák - ten bude dávat velmi dobrý pozor, aby všechno věděl a aby se ho ostatní pak mohli doptat, jak co bylo a on jim mohl poradit. - Jeho úkol řeknu až nakonec.
----------------------------------------------------------------------------
10) V jednom městě žili dva muži- opět to dnes bude o vztazích - i v tom prvním, hlavním, příběhu, jsou dva muži - jeden bohatý a druhý chudý.
11) Ale začíná to vlastně ještě s třetím a cestou se pak vyskytuje ještě několik dalších lidí.
12) V jednom místě žili dva muži, dva bratři. Jeden z nich náhle zbohatl - alespoň to tak bylo na něm vidět. Zničehonic měl spoustu peněz.
13) A nezůstal doma, ale vydal se s nimi do světa.
14) Tam se mu nejprve dařilo, ale nic netrvá věčně - i jemu se děřit přestalo a dostal se až docela na dno. Nejprve si lidé závistivě říkali: "Ten si žije jako prase v žitě…" - nakonec se stal prasákem, pásl vepře a měl takový hlad, že by se už klidně s nimi nažral - ale ani to nesměl…
15) Šel do sebe … litoval toho, co udělal a udělal to nejlepší, co mohl - rozhodl se vrátit domů - byť ho tam zřejmě nečekala žádná sláva, ba naopak ostuda jak Brno. Musel přijít, takový otrhanec, hladový, špinavý a přiznat, jak to všechno pokazil a promarnil.
16) Máme pro vás dnes o tom NOVOU PÍSEŇ - která však vlastně není nová - byla nová ve zpěvníku pro mládež vydaném před 40 lety !!!
----------------------------------------------------------------------------
17) Ten příběh už asi znáte x nás dnes bude víc zajímat ten druhý muž, druhý bratr. = Nebylo mu blaze ! - protože neuměl odpustit !!! Neuměl se radovat z návratu svého bratra, spolu se svým otcem. Ale naštval se a nechtěl jít domů. A to ani když mu otec vyšel vstříc a domlouval mu.
18) Tomu prvnímu bylo blaze ! I jemu otec vyšel naproti - a pro něj to znamenalo tu největší událost v životě. Pro něj to znamenalo NOVÝ ŽIVOT. Bylo mu blaze, neboť se odvážil činit pokání - a odvážil se přijmout odpuštění. Ne každému se to však podaří … (ale nepředbíhejme….)
----------------------------------------------------------------------------
19) Jednou chtěli farizeové a zákoníci Pána Ježíše vyzkoušet: Přivedli před něj ženu přistiženou při cizoložství. - A říkají : Mojžíš přikázal takové kamenovat - Co ty na to?
20) Ježíš věděl, že to je na něj léčka - a nebavil se s nimi. A raději si psal prstem po zemi. Když moc naléhali, vztyčil se a odpověděl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď kamenem !" - tak vlastně zopakoval to, co před časem řekl svým učedníkům ve svém horském kázání : "Jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni a jako měrou měříte, takovou bude i vám naměřeno…"
21) A dál si psal po zemi. - Když se po chvíli opět zvedl - byli tu se ženou sami. - "Nikdo tě neodsoudil ? - Ani já tě neodsuzuji ! (I když bych mohl, neboť jsem bez hříchu…) - Jdi a už nehřeš !!!
22) Jak bychom asi dopadli my na místě farizeů a zákoníků ? Jak dopadáme, když sledujeme druhé lidi, kteří dělají špatnosti, to, co se Bohu nelíbí ? Napadne nás vždy - A co dělám já ??? - Pojďme zpívat píseň pokání a naděje: "ODPUSŤ"
23) Ještě jednou měl Ježíš cosi do činění se ženou, o níž všichni věděli, že je hříšná. - Bylo to v domě bohatého, zbožného farizeje. - Byl pyšný na to, že měl Ježíše na návštěvě. Trochu však zazmatkoval - a tak se ani o něj pořádně nepostaral jako o hosta - to tehdy znamenalo - poskytnout mu vše potřebné pro umytí a ošetření nohou - nejlépe i se služebníkem, který by to udělal.
24) Byli v nejlepším, když přišla ta žena.. - sedla si k Ježíšovým nohám, plakala, a svými vlasy otírala Ježíšovy nohy. Pak otevřela nádobku se vzácným olejem a namazala mu je jím.
25) A farizeus ? - Místo, co by se zastyděl, že to neudělal sám, pomyslel si - tak byl zaujat tím, jestli se jim podaří Ježíše nachytat, aby ho mohli obžalovat, byl jako ostříž, jestli Ježíš udělá nějakou chybu… A tak si říká : "Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co je to za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice…"
26) Ježíš pochválil tu ženu a potěšil ji, když řekl : "Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku !" = A jí bylo skutečně blaze ! x zato farizeus se škaredil a ani ostatní z toho moc radost neměli - jedni se zlobili : Co si to dovoluje, na koho si to hraje - vždyť hříchy odpouštět může jenom Bůh !!! x Druzí však si dobře všimli, co to udělalo s tou ženou a museli o tom víc přemýšlet - a říkali si - Kdo to jenom je, že dokonce odpouští hříchy ? (Co myslíte - jaká byla správná hledaná odpověď ???)
27) Díky, že všechny křivdy, dluhy, mohu odpustit… - to je další píseň. A je v ní toho mnohem víc !! Je to také jedna z těch již dlouho mladých !!!
----------------------------------------------------------------------------
28) Farizeovi Ježíš řekl jedno podobenství : Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu dlužil stovku, druhý padesátku. Když jim oběma odpustil jejich dluh - který z nich ho bude mít raději ?
29) Podobný příběh vyprávěl Ježíš ještě jindy : Také o dvou dlužnících. Jenomže tam to bylo trošku jinak. Jenom jednomu z nich pán odpustil jeho dluh - a to tak veliký, že by ho nebyl mohl splatit. - A tenhle omilostněný, zachráněný, kterému bylo odpuštěno, se vydal znovu do života.
30) Záhy potkal svého spoluslužebníka, který zase jemu dlužil. Zanedbatelnou částku ve srovnání s tím, co jemu bylo prominuto. x Ale on mu nechtěl odpustit a jednal s ním tvrdě a nekompromisně na něm vymáhal ten dluh.
31) Možná do té doby mu bylo blaze - ale v tuhle chvíli to tak pohnojil, že mu už vůbec nebylo blaze - ale měl nervy, byl vzteklý, neurvalý, nebo chamtivý ? A to ještě vůbec netušil, co z toho všeho bude. Jak se mu ta jeho neomalenost ve zlé obrátí.
32) Dozvěděl se to totiž ten jeho Pán - a hrozně ho to rozzlobilo - že by ten nehodný služebník pro sebe chtěl odpuštění, ale druhým ho nepřál !!!
33) Jako ten druhý bratr v prvním podobenství, jako ti farizeové v těch dalších příbězích. Ti všichni si mysleli, že NEPOTŘEBUJÍ ODPUŠTĚNÍ !!!
34) A tak jim také nemohlo být vůbec blaze, ale vztekali se, užírali, záviděli, nenáviděli, byli zlí, násilní Atd.
35) Neboť BLAZE JE TOMU,
a. KOMU je odpuštěno,
b. KDO umí odpuštění přijmout
c. KDO umí odpuštět ostatním. (Bez toho to prostě nejde a nepůjde !)
36) V království Božím je místa dost… vstupným je smysl pro radost = umět se radovat spolu s Otcem z každého, kdo se napravil, kdo lituje toho, co pokazil, co zlého udělal. = PÍSEŇ.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Marnotratný syn
1. Hned časně zrána vyjel jsem na koni rovnou za nosem.
Dostal jsem podíl od táty a byl jsem proto bohatý.
Z rodného jel jsem kraje do neznámého ráje.
Rady jsem neslyšel, jen pryč jsem jel, jen pryč jsem jel.
Ref.: Já domů chci zas jít, Otec mě má přece rád, vím, že mi odpustí, nenechá mě venku stát.
2. Když jsem byl pár dní na cestě, ocitl jsem se ve městě.
Tři nebo čtyři měsíce jsem se tam bavil velice.
Ba, propadl jsem lásce k něžné a milé krásce,
když jsem to vyznat chtěl, tak jsem ji, žel, už neviděl.
Ref.: Já domů chci zas jít….
3. Po roce přišel náhle krach, nenašel jsem nic po kapsách
a pochopil jsem, co je hlad, nikdo mně nechtěl jídlo dát.
Tak skončily mé flámy, i velkolepé plány,
zoufale jsem se ptal, co dělat dál, do dělat dál ?
Ref.: Já domů chci zas jít….
4. Tak prochodil jsem celou vlast a musel jsem i vepře pást.
Nakonec z hladu bez studu najedl jsem se žaludů.
Plakal jsem ve dne v noci, jak ztracený syn k otci,
navrátit jsem se chtěl, a tak jsem šel, a tak jsem šel….
Ref.: Já domů chci zas jít…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama