close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
....."Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná..." (Kaz 3:22)

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vzrůst církve; evangelisace a misie /b (4.synod ČCE 1927)

4. května 2009 v 3:09 | jas |  POEM

Vzrůst církve; evangelisace a misie /a (4.synod ČCE 1927)

4. Evangelizační činost nekoná se všude stejně a není také řádně organisována. Evangelisační odbory mají jen některé senioráty, v některých se potřeba takových odborů vůbec neuznává. Není jasno, jak má býti rozdělena práce mezi evangelisační odbory seniorátní a evangelisační odbor všecírkevní. Pokud nebude jasného programu a dohody o prostředcích i cíli, bude evangelisační naše činnost ochromena. Jeví se naléhavě nutným, aby mezi seniorátními výbory a synodním výborem byla zjednána narmonická spolupráce také na poli evangelisace a náboženské práce vůbec. Doporučuje se proto zavedení pravidelných konferencí konseniorů, resp. zástupců seniorátních výborů se synodním výborem, na nichž by byla sjednána direktiva, jak se má v naší církevní práci postupovati.

Z evangelisačních odborů seniorátních vedou si nejčileji plzeňský a pražský, v jejichž obvodech jest také nejpříznivější půda pro expansi naší církve. Se slibnými výsledky bylo by však možno pracovati i jinde, např. ve východních Čechách. Jest dosti míst, kde bylo nadějné hnutí udušeno jen proto, že nebylo nikoho, kdo by se ujal práce; leckde hnutí inklinující k nám bylo obráceno k církvi československé, která vyvíjí propagační činnost mnohem větší než naše.

Evangelisační činnosti jest však zapotřební také ve sborech starých mezi rozenými českými bratřími, aby se čelilo chladnosti, ano mrtvosti mnohých sborů. V tomto ohledu koná se dosud velmi málo. Vnitromisijní shromáždění, podobná těm, jež zavádí olomoucký sbor pro všecky dni v týdnu, jsou v našich sborech čirou výjimkou.

5. Missie. Je potěšitelným, že zájem o misii v církvi naší vzrůstá. Slovo "misie" už není slovem cizím u nás. Misie má už místo na mnohých kazatelnách našich a v biblických hodinách. Naše mládež (dorost) účinně svůj zájem o misii podporou indických hochů na studiích projevila. Také nedělní besídky dětské mívají misii nejednou svým předmětem. Všechny naše církevní časopisy mívají často články misijní a šíří známost misie. Výhradně věnují se misii "Misijní Rozhledy", jež br.vikář A.Freidinger na Hrubé Lhotě ve spojení s "Hlasy Českobratrskými" vydává. Mnoho se v naší církvi čte a požehnaně působí i list "Radostné Poselství" br. misionáře Chlebouna z Bratrské Jednoty. K probuzení misijního zájmu posloužily i návštěvy některých misionářů. Byl to zvláště br.Fr.Chleboun, misionář Bratrské Jednoty na odp., který již po několik let navštěvuje naše sbory a svými přednáškami a kázáními lásku a známost misie šíří. Mnohé sbory naše navštívil v roce 1925 misionář Basilejské misijní společnosti F. Wunderli z Curychu. Jeho vypravování o misijní práci
v Číně jsou ráda vzpomínána dosud.

Misijní Jednota jednala ve svém odboru pro misii pohanskou často o misii. Jelikož církev naše dosud nemůže míti své vlastní misie, uvažuje o připojení k jiné misijní společnosti, abny ve spojení s ní mohla po případě si vydržovati vlastního misijního dělníka a obdržela vlastní misijní stanici. Byly navázány styky s misiemi presbyterní Skotské a Americké církve. Jednáno bylo i s Holanskou misijní společností. Také jsme ve styku s francouzskou misijní prací. Než zdá se nám, že bude nejlepším, připojiti se k misii buď Bratrské Jednoty Ochranovské, s níž máme stejný původ a jejíž ústředí je nám nejbližší, aneb k misii Basilejské, se kterou naše církev pěstovala ode dávna přátelské styky. Synodu nadejde povinnost otázku tuto rozřešiti.

Ani židovská misie by neměla býti církvi naší lhostejnou. V republice naší žije na 360.000 Židů, pro něž se dosud ničeho nečiní. Dosud byla práce mezi Židy vzdálena jednak tím, že církev naše méně se Židy přicházela do styku, jednak že oni nám byli národnostně i sociálně cizími a nepřístupnými. Nyní, kdy mnoho Židů se hlásí k české národnosti, nadchází nám povinnost býti jim svědky ke Kristu. Při velké konferenci pro práci mezi Židy, jež se konala ve dnech od 7.dubna do 14.dubna t.r. v Budapešti, měla také naše církev svého zástupce ve faráři Prudkém. I tam byla zdůrazněna potřeba této misie, a doufáme, že se také i v této věci něco stane. Skotská presbyterní církev měla v Praze po dvě zimy své zástupce, kteří měli zde shlédnouti pole pro práci mezi Židy. Bylo y potřebným, aby k nám poslala trvalého svého zástupce, jenž by této práce se ve spojení s naší církvi chopil. V Budapešti má židovská misie Skotské presbyterní církve velikou dívčí školu, obecnou, měšťanskou i vyšší, jež je navštěvována z 75% židovskými dívkami. Misie vydržuje zde 4 řádné duchovní a celou řadu pracovníků kromě učitelských sil na škole. V židovské misii má evangelická církve obou vyznání v Budapešti výborné pomocníky. Všestrannou pomocí a podporou takovéto misijní práce získala by nejvíce naše církev. Bylo by potřebí, aby se v té věci vyjádřil i náš synod.

6. Organisací pro práci misijní zvláště zřízenou jest Misijní jednota, která ve spojení s církví působila jako její misijní odbor. Měsíční schůze výboru byly konány v místnostech synodního výboru, jenž při nich byl vždy zastoupen. Jemu také byly předkládány roční zprávy a účty Jednoty.

Práce Misijní jednoty záležela v péči o misijní šklu v evangelisační činnosti v církvi, v duchovní péči o krajany za hranicemi, konečně v účasti na pohanské misii.

Misijní škola byla zřízena v r.1923 k výchově diakonů a misijních pracovníků. Od svého trvání doplnila výchovu 3 bratří, kteří k nám přišli z diakonského kursu pražského a vyslala po tříleté přípravě 6 bratří na vinici Páně (4 v r.1926 a 2 v r.1927). Mimo to posloužila radou a skutkem pěti bratřím, kteří se připravovali k službě diakonské soukromě. Jest nyní v službě církevní 11 bratří, kteří buď ve škole misijní byli vychováni neb vyzkoušeni. Chovancům svým skýtala škola vedle výchovy i byt i stravu většinou zdarma aneb za malý poplatek.
Misijní škola je umístěna v budově vlastní v Olomouci-Lazcích, jež v r.1922 byla za pomoci přátel amerických, zvláště dra V.Losy za 140.000 Kč zakoupena. Tato budova byla r.1924 rozšířena nákladem 140.000 Kč. Na školu tuto od jejího počátku příspíval synodní výbor z prostředků jemu svěřených, a to jak na stavbu, tak i na její vydržování. Aby bylo získáno více místa pro bratry a mohl býti zřízen i malý hospic, nastavuje se letos původní budova o poschodí, což vyžadovati bude nákladu 90.000 Kč. Misijní Jednota je ochotna tuto budovu, representující cenu nejméně 350.000, předati církvi v majetek.

Misijní školu spravuje kuratorium sestávající z 2 členů synodního výboru, z 2 členů Misijní jednoty a 4 členů olomouckého sboru.
Jednotě misijní i celé církvi jest potěšením a nemalým povzbuzením k další práci, že se chovanci školy misijní na svých místech osvědčují a že jim příslušné farní úřady dávají nejlepší vysvědčení.

Misijní jednota převzala činnost bývalé Biblické jednoty. Její úsilí nese se k tomu, aby lid náš vrátil se k Bibli a ji sobě vyvolil za svíci svou. Věříme, že to poslouží k oživení církve i národa, když si Bibli opět zamiluje. Za tím účelem konala se na různých místech evangelisační shromáždění. Po léta koná se v Olomouci před Velikonocemi tak zvaný evangelisační týden. Každého večera toho týdne jsou náboženské přednášky. Témata letošního týdne byla: Kristus a Ty, Kristus a naše mládež, Kristus a naše rodiny, Kristus a naše církev, Kristus a náš národ, Kristus a svět. Svými pracovníky konala Misijní jednota probuzující shromáždění v celé řadě sborů: V Proseči, Třebechovicích, Lounech, Šonově, Uherském Hradišti, Kyjově, Růžďce, Velké Lhotě, Třebíči a okolí.

K duchovnímu probuzení usilovala Misijní jednota pracovati i vydáváním vhodných spisů. Z větších spisů, jež Jednota vydala, sluší jmenovati zvláště "Paměti spisovatele Broučků" a spis Komenského "O papežství". Dále vydala některé menší spisky známého evangelisty Moodyho, jež všecky posloužily mnohým.

Ve věci duchovního povzbuzení a opatření našich brtaří v cizině podnikla Misijní jednota v r.1925 návštěvy k bratřím do Polska a do Jugoslávie a Rumunska. Návštěvu první vykonal br.vikář Novák z Prostějova. Dlouho mu polská vláda odpírala visum pasové. Konečně na zakročení z Varšavy toho dosáhl. Byla to první návštěva po válce v Polsku. Proto byla našimi bratry tak srdečně vítána. Br. Novák věnoval plný měsíc našim krajanům a posloužil jim i naší věci co nejlépe. Na kratičko mohl předseda Jednoty při své návštěvě v Zabkovicích zajeti do Lodže a Zelova a tamní bratry duchovně povzbuditi. Bylo by zapotřebí poslati do Polska na trvalo dělníka, jenž by se opuštěných bratří na Volyni ujal a také mezi přečetnými krajany neevangelíky pracoval. Takový bratr byl už vyhlédnut, ale polská vláda odepřela mu visum pasové. Za to jsou voláni římští kněží na Volyň z Moravy, aby pracovali mezi Čechy pravoslavnými.
Bratry v Jugoslávii a Rumunsku navštívil v květnu 1925 předseda Jednoty, br.far.Prudký, a viděl přesmutný stav našich krajanů bydlících ať v Slavonii, ať v Banátě, ať v Rumunsku. Bylo by potřebí tam alespoň 3 dělníky poslati. Zatím mohl býti na jaře r.1926 vypraven jeden a to br.A.Erlich do Uljaníka ve Slavonii. Týž brzy se do práce vpravil a byv k svému úřadu konseniorem Švandou ordinován, slouží všem rozptýleným bratřím po celé Slavonii k veliké jich radosti. Ordinace tato udělena byla z usnesení synodního výboru toliko pro Jugoslávii a Rumunsko.
V roce 1926 navštívil Jugoslavii br.konsenior G.Švanda jako správce Misijní školy. Mohl povzbuditi br.Erlicha a houfce v Uljaniku, Pleternici, ve Velkém Središti a na Sv.Heleně. Žel, že nemohl se pro povodeň dostati k našim krajanům v Bulharsku, mezi nimiž jako učitel a duchovní správce působí br.učitel Klimečka. Spojení s bratry v Německu bylo udržováno písemně.
Misijní jednota ráda by soustředila také snahy o misii pohanskou a zájem o ni roznítila. Měla svůj odbor pro misii pohanskou. Roční schůze Jednoty rozvinují se jako krásné konference přátel misijních. Měla také za úkol jednati s misijními společnosti stran připojení se našeho k některé z nich. Usnesla se dáti věc rozhodnouti synodu, zda vyvoliti Ochranov či Basilej, také přichází v úvahu misie francouzská.

O Misijní jednotě podává zprávy Věstník Misijní Jednoty, jenž vychází jednou čtvrtletně. V čís.3 jsou obsaženy účty Jednoty i Misijní školy za r.1926, na které si dovolujeme upozorniti.

Nové stanovy Misijní jednoty byly vládou schváleny a del § 4. nových stanov jsou všichni řádní členové synodního výboru členy Jednoty a dle § 11. volí synodní výbor do ředitelství čtyři zástupce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama