BRATR JAN BLAHOSLAV
(Životopisný nástin)
Jan Blahoslav jest vedle J.A.Komenského největším mužem Jednoty Bratrské a nejvýznačnější osobností českých náboženských a kulturních dějin XVI.století. Je jistě povinností členů Blahoslavova sboru seznámit se s hlavními skutečnostmi života a díla tohoto muže. Tento článek chce být úvodem a povzbuzením ke studiu Blahoslavova zjevu.
I. Mládí a studie
Jan Blahoslav se narodil v Přerově na Moravě dne 20.února 1523. Otce brzy ztratil a proto ho matka Kateřina záhy svěřila péči br.Wolfa, moudrého správce bratrského sboru v Přerově, muže bezúhonného, o němž Blahoslav později zaznamenal, že "nikdy jemu podobného neviděl, aniž ví, že by Jednota kdy jemu podobného měla." Když bylo Blahoslavovi 17 let, poslal ho br.Wolf ke správci prostějovského sboru br.Michalcovi, v jehož "čelednosti" zůstal Blahoslav dalších 7 let (do r.1547). Br. Michalec viděl mimořádné nadání a zbožnost svého svěřence a proto ho poslal - jak to Jednota se svými nadanými synky dělávala - na další studie do ciziny. Blahoslav navštěvoval nejprve jakousi přípravnou akademii v Goldbergu v Německu a odešel odtud po roce na "básnickou" universitu ve Wittenberce, kde poznal osobně reformátora dr.M.Luthera a jeho humanisticky vzdělaného druha Filipa Melanchtona. Wittenberg ovšem nebyl jediným místem, které Blahoslav za svého studia v cizině poznal. Studoval též krátkou dobu v Královci a v Basileji, kde se seznámil s druhým reformátorem Calvinem. Blahoslavovy universitní studie trvaly s přestávkami do r.1550, kdy pro vážné ochuravění se navrátil do vlasti.
II. Prostějov a Mladá Boleslav. Čtyři vídeňské cesty.
Po svém zotavení pomáhal Blahoslav na bratrské škole v Prostějově. Jeho žákem byl m.j. pozdější mecenáš kralické bible Jan Starší ze Žerotína. Zde vznikly také prvé dva spisy Blahoslavovy: "Spis o zraku", kde odpovídá příteli ze studií br.Kocourkovi na otázku, "jak člověk sobě i jiným zrakem škoditi může". Druhé dílo "O původu Jednoty bratrské a řádu v ní", psané částečně z důvodů obranných, okázalo mimořádné dějepisecké nadání autorovo a zřejmě ho předurčilo pro úkol nejprve pomocníka při vedení bratrského archivu a později písaře Jednoty (to byl úřad nejen archiváře a kronikáře, ale také korespondenta a mluvčího Jednoty ve styku s vnějším světem, především s cizinou). Archiv byl toho času umístěn v Mladé Boleslavi, kde jej vedl churavějící již br.Jan Černý. Sem se r.1552 Blahoslav přestěhoval. V únoru 1553 dosáhl Blahoslav jáhenství a ještě téhož roku byl ordinován na kněze.
V této době byly v Čechách poměry pro Jednotu daleko nepříznivější než na Moravě. Po nezdařeném odboji českých stavů v r.1547 (byli tam i mnozí bratrští páni) proti katolickému Ferdinandovi došlo k pronásledování Jednoty. Sbory byly zavírány a bohoslužby přísně zakázány. Nad to vydal císař několik vypovídacích mandátů (1553), které vypudily mnoho Bratří do exilu (nejvíce do Polska). Biskup Jan Augusta s pomocníkem Jakubem Bílkem byli obžalováni z velezrady a po 16 let vězněni v Praze a na Křivoklátě. Jediný sbor, který se v této době udržel, bylo Blahoslavovo působiště, mladoboleslavský sbor zvaný Karmel, dík majiteli města, neohroženému ochránci Jednoty p.Arnoštu z Krajku. Doba přinesla Blahoslavovi ještě jiný důležitý úkol, který konal z pověření Jednoty. Byl své církvi jakýmsi "ministrem zahraničí", který slovem a perem hájil její zájmy doma a především v cizině. Jménem Jednoty vykonal 4 cesty k vídeňskému dvoru k následníku trůnu Maxmiliánovi, o kterém šla pověst, že je příznivcem evangelické věci a že svým vlivem tlumí vliv Jesuitů u císaře. Prostřednictvím Maxmiliánova kazatele, luterského kněze Fausera, usiloval Blahoslav o dosažení svobody pro Jednotu a osvobození Augusty a Bílka. Úsilí - až na sliby - zůstalo bezvýsledné. Zmiňme se také o polemice, kterou měl Blahoslav s lutherským theologem v Magdeburce Flacciem Illyrikem, který Bratry obviňoval z valdenství. Blahoslav musel bránit Jednotu slovem mluveným i psaným nejen před katolíky, ale především před lutherány a stranou kališnickou. Bylo by nespravedlivé podezírat Jednotu z nesnášenlivosti a povýšenosti, jestliže se bránila splynutí s ostatními evangelickými církvemi (ostatně mnohem většími). Jen skutečnost nedostatku kázně a mravní přísnosti lutherských sborů jí zabraňovala, že odmítala spojení. Ve svých četných obranách zdůrazňoval Blahoslav tuto kázeň, vzácný statek Jednoty, stejně jak to později činil Komenský.
Roku 1557 (23.VIII.) byl zvolen Blahoslav biskupem Jednoty (na synodě slezanské) a příštího roku se stěhuje do moravských Evančič jako písař Jednoty zároveň s archivem, který pečlivě vedl.
III. Evančice. Vrchol spisovatelské činnosti Blahoslavovy.
Klidnější Evančice umožnily Blahoslavovi soustřediti se na práci literární, k níž jako písař Jednoty byl především povolán. Zde vznikla jeho hlavní díla, která patří k vrcholným zjevům českého písemnictví. Uvedeme je v chronologickém pořádku :
1558 vyšla v Olomouci jeho "Musika" tj. "knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě zavírající". Bylo to první české dílo hudebně theoretické, zpracované arci podle cizích vzorů, ale doplněné zvláště v "Dodatku" a "Zavírce" hojnými praktickými zkušenostmi autorovými. Úkolem spisku bylo:
1. naučit zpěváka správnému přednesu zpěvnímu,
2. poraditi těm, kdož chtějí nábožné písničky skládati. "Musika" byla jakousi theoretickou průpravou k vydání tzv. "Šamotulského kancionálu", jehož redakcí byl Blahoslav pověřen. Tento kancionál vyšel v polských Šamotulech pode jménem "Písně chval božských" r. 1561. Obsahuje 735 písní starších i novějších autorů (Lukáše 117, Augusty 139, Michalce Šturma), které ovšem Blahoslav upravoval po stránce básnické i jazykové. Popudil si tímto upravováním především nedůtklivého Augustu. Svých vlastních písní, ukázek to jedinečného básnického citu a vroucí zbožnosti, připojil Blahoslav 69. V r. 1564 vychází tento kancionál podruhé pode jménem "kancionál Evančický". Po stránce grafické úpravy jsou tyto kancionály díla skutečně umělecká.
V témže roce (1564) vychází vrcholné dílo Blahoslavovo, překlad Nového zákona z řečtiny (na rozdíl od dosavadních překladů z latinské Vulgáty). Je to dílo po všech stránkách dokonalé. Blahoslav je si toho vědom a o své vzorné češtině píše v "Gramatice", že aspoň té češtiny v NZ by neměl žádný dobrý Čech haněti". R.1568 vychází tento NZ podruhé a r. 1593 je připojen téměř beze změn jako poslední díl slavné Šestidílky.
K posledním dílům Blahoslavovým patří "Grammatika česká" a "Vady kazatelův". Obě díla svědčí o Blahoslavově lásce k mateřštině, která mu je mnohem více než nástrojem dorozumívacím. "Gramatika" byla zpracována na základě podobného staršího díla, je zdokonalena a obohacena zkušenostmi z Blahoslavovy překladatelské činnosti.
Nakonec nutno se zmíniti o tzv. "Filipice proti misomusům", tj. nepřátelům vyššího vzdělání v Jednotě" (název není původní, pochází od P.J.Šafaříka). Blahoslav brání v ní Jednotu a sebe proti útokům br.J.Augusty, který neprávem se odvolávaje na br.Lukáše, útočí na humanistické vzdělání v Jednotě, ačkoliv již právě v době Lukášově se ukázalo toto stanovisko jako neudržitelné.
Jmenovanými spisy není vyčerpána činnost Blahoslavova. Literární historikové uvádějí na 60 Blahoslavových spisů. - I v Evančicích vyjednává tento neúnavný dělník na vinice Páně s Přáteli a ještě více s nepřáteli Jednoty, vede archiv, stará se o sbor. Jsa chatrného zdraví umírá na visitační cestě v Moravském Krumlově dne 24.listopadu 1571, nedosáhnuv 49 let. Byl to krátký, ale požehnaný život, z bohatství jeho plodů čerpáme i my, kdykoliv otevřeme svou Bibli, kdykoliv zpíváme jeho písně. Žel, že mnoho, velmi mnoho jsme jeho památce dlužni. Jeho děl takřka neznáme, jeho písně (kromě "Voláme z hlubokosti") téměř nezpíváme.
Nebylo frází, nýbrž stoprocentní skutečností, když br.Vavřinec Orlík napsal o Blahoslavovi do Úmrtní knihy kněží bratrských:
"Umřel otec a vozataj lidu Páně, v Jednotě muž veliký a znamenitý, velice pobožný, pracovitý od mladosti, ke všem velice přívětivý, jehož pověst široce mezi jinými národy roznesena vznikla, veliký a drahý klínot Jednoty."
Otakar Berounský
(Vydal Horní sbor - Blahoslavův - českobratrské církve evangelické v Praze XI.- Žižkově, Tomkova 8)
Dobry den, velice mne zaujaly Vase clanky o Bohu. Pochazim z neverici rodiny a rad bych se o tomto tematu a zejmena o Jezisi Kristu dozvedel vic. Moc me take zajima Vas nazor na Spasitele. Byl byste tak hodny a nasel si minutku cas, abyste mi popsal na par radek Vase poznatky o Jezisi Kristu? Byl bych moc rad, staci jenom napsat komentar na muj blog, jiste si ho prectu. Verim, ze mate radost z kazdeho pocinajiciho vericiho a tak mne doufam nezklamete. Dekuji mnohokrat, Edwarduv bracha.